Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po dlhej dobe som bol na koncerte aj napriek letmému dotyku súčasnej vírusovej apokalypsy. A to hneď na kapelu, ktorú som naživo ešte nevidel a ktorú mám veľmi rád. V dnešnej dobe, keď sa koncertná scéna na celom svete zastavila, je to priam prvoaprílový paradox, ale technológie nám túto príležitosť dávajú. Je účasť na „online“ koncerte ako med cez sklo lízať? Čiastočne to tak bude, ale na druhej strane to prináša aj isté výhody a predstavuje zaujímavú príležitosť do budúcna. Samozrejme, priamemu kontaktu a energii živého koncertu sa domáci zážitok len ťažko vyrovná, ale sú tu aspekty ktoré môžeme vnímať ako príležitosť a čiastočne budúcnosť živej hudby a existencie kapiel.
ENSLAVED sa zúčastnili Nórskeho „Verfet online music festivalu“ v spoločnosti kapiel, ktorých mená mi nič nehovoria. Tomu odpovedá aj žltý, ľahko nemetalový plagát koncertu. Na druhej strane, scéna je pripravená plne v súlade s tým, čo kapela predstavuje. Pred začatím prenosu, ktorý bol „streamovaný“ na kanáloch Facebooku a Youtube, to ľudia v komentároch považovali za prvoaprílový žart. Ako odpočítavanie skončilo a kapela zarezala prvé tóny skladby „Ethica Odini“. prebehlo skupinou sledovateľov z celého sveta veľké nadšenie a veru aj mňa omráčil skvelý štúdiový zvuk. To sú tie prvé aspekty takéhoto živého hrania - skvelý zvuk a to, že koncert sledovali ľudia naozaj z celého sveta. Hneď po tejto skladbe však bolo na kapele zrejmé, že to bude trocha surreálny zážitok, nakoľko sa nedočkali žiadneho aplauzu a energie z publika. Škoda, že sa im nepremietali nejakým spôsobom živé komentáre, ktoré by ich trocha povzbudili.
Napriek tomu ENSLAVED pod vedením charizmatického Grutla Kjellsona išli setlistom naplno. A ten bol veru poskladaný luxusne a vytvoril krásny prierez celej tvorby kapely. Obzvlášť prekvapilo zaradenie dvoch vecí z výborného „Below The Lights“, mne osobne chýbalo len niečo z „Monumenssion“, ktorý je mojou srdcovkou. Ústredný part „The Dead Stare“ vyznel hypnoticky až mrazivo. Kapela bola plne ponorená do seba a nevynechali snáď jedinú notu a všetko zahrali neuveriteľne precíznym spôsobom. Ďalší vrchol prišiel s „Heavenless“ s natlakovaným úvodom, ktorý musel rozsekať každého doma.
Jednou z výhod takéhoto živého vystúpenia okrem zrejmého „setlistu“ a fantastického zvuku je aj to, že si to celé môžete pozrieť a zhodnotiť sami. Aj keď musím uznať, že pozeranie zo „záznamu“ je predsa len o kúsok iné ako keď som to sledoval naživo. Tento koncert nie je samozrejme nejakou prevratnou novinkou, ale v súčasnej krízovej situácii určite pomohol mnohým ľuďom a mal globálny dosah, za čo organizátorom aj kapele aplaudujem. Troška to ukazuje perspektívu a spôsob ako dostať svoju hudbu medzi ľudí, naživo to sledovalo okolo desať tisíc ľudí, v súčasnosti má záznam viac než sto tisíc videní a toto číslo rastie. ENSLAVED aj týmto vystúpením dokázali, že sú jednou z najlepších metalových kapiel súčasnosti a úspešne rozširujú horizonty extrémnej hudby.
Sebemenší zištné důvody k provedení tohoto počinu nejde nalézt. Technicky je tam vše dokonalé - zvuk, světla, střih... Lze jen zatleskat a čekat, kdo se přidá?!
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.